Svět knížek: RC Recenze : Říše temnot

neděle 4. listopadu 2012

RC Recenze : Říše temnot – Tajemství upírů

Kniha : Tajemství upírů

Série : Říše temnot

Díl : 1.

Autorka : L. J. Smith

Počet stran : 240

Vazba : Paperback

Vydáno : 2012/10

Nakladatelství : FRAGMENT

Šestnáctileté Poppy zbývá pár týdnů života. Trpí rakovinou slinivky a není šance na vyléčení. Její dlouholetý přítel James jí nabídne řešení. Tím však poruší přísné zákony Říše temnot a teď ho čeká trest za vyzrazení tajemství a za lásku k člověku. Bude mít Poppy dostatek odvahy, aby se dobrovolně stala upírem? Podaří se jim společně uniknout před nejhorším trestem?

*******

První pohled, aneb mé očekávání
Na knihu jsem byla zvědavá. Příběh se zdál podle anotace docela zajímavý. Taky jsem byla hodně zvědavá, co nového si pro své čtenáře L. J. Smith připravila...

Obálka, aneb co je hned po příběhu na knize to nejdůležitější
Obálka knihy se mi líbí, rozhodně dokáže zaujmout a je taková ... zkrátka mi přijde, že je z ní to nadpřirozeno až cítit :)

Něco málo o spisovateli, aneb kdo má tuto knihu vůbec na svědomí

L. J. SMITH je americká autorka žijící v Bay Area v Kalifornii. Píše od roku 1987 do roku 1998, kdy s psaním přestala a znovu začala až v roce 2008. Její knihy jsou kombinací stylů pro mladé i dospělé čtenáře. Věnuje se velkému množství žánrů, které se nebojí kombinovat, včetně hororu, sci-fi/fantasy a romantiky. Jejím nejúspěšnějším dílem jsou série Night World a Vampire Diaries

Vzhůru k příběhu, aneb o čem kniha vůbec je
V příběhu mě zaujala ihned první věta knihy, ze které mi tak trochu zamrazilo. Jak potom člověk čte dál, je si rozhodně vědom toho, že pro hlavní hrdinku Poppy si život nepřipravil zrovna lehký osud. Poppy se už nějakou dobu necítí zrovna nejlíp. Po jedné ze svých dalších křečí se ji rozhodne matka vzít k doktorovi, bohužel se ukáže, že křeče, které jsou pro Poppy čím dál tím horší, jsou příznakem velice vážného onemocnění. Ukazuje se, že na tom Poppy není zrovna moc dobře ba co hůř, že je vážně nemocná a zbývá jí velice málo času...

Poppy žije se svým bratrem Philipem, maminkou a nevlastním otcem. Jejím nejlepším přítelem už od dětství je velice zvláštní kluk James. Poppy přijde, že jen ona v něm může číst a že jen ona se vyzná v jeho pocitech. James je totiž jedna velká hádanka...

Byl první den letních prázdnin, když se Poppy dozvěděla, že umírá. Naštěstí se ale objeví naděje, že by Poppy nemusela zemřít. No, vlastně jak se to vezme. S nečekaným plánem, jak Poppy víceméně zachránit přichází znenadání James. S tímto nápadem ale poodhaluje Poppy svoje tajemství, které ji samotnou velice vyděsí, zároveň je ale ráda, že se jí konečně James svěřil. A tak se Poppy dozvídá, že i James patří mezi určitý druh nadpřirozena a to mezi upíry, přesněji lamie...

Celkově mi tak trochu přišlo, že některé pasáže například rozhodování - ano nebo ne - vždycky šly hrozně rychle, zkrátka prostě žádné dlouhé přemýšlení a šlo se na věc :). Osobně jsem to docela ocenila, v mnohých knihách ten čas, než se dostanou hrdinové k jádru věci je vždycky tak dlouhý a tady? :) Na druhou stranu to možná zase krapet ubralo kvalitě knihy, protože celkový příběh utíká opravdu příšerně rychle a na konci knihy je člověk víceméně zmatený...

Stefan a Damon - říká vám to něco? Myslím si, že určitě! :) Tento příběh je taktéž stejně jako Upíří deníky z pera velice známé spisovatelky L. J. Smith a i zde najdeme známé rysy na postavy, které autorka velice ráda používá. Zkrátka i v této knize nalezneme bad gaye a vlastně i toho hodného. Akorát že toho bad gaye si zrovna moc neužijeme a spíše se dějem jen tak ke konci mihne, čehož jsem docela litovala...

Jak už to bývá, člověk si života neváží do té doby, dokud mu on sám nepřipraví nějakou ránu, která mnohdy ale nebývá zrovna milosrdná. Poppy se musí rozhodnout. Zemřít anebo žít, jenže za jakou cenu? A co James, který by se měl řídit určitými pravidly Říše temnot? Jak může dopadnout příběh, kde porušení zákona má velice vážné důsledky?

Shrnutě
První díl Říše temnot se mi líbil, spíše bych ale řekla, že mu krapet v některých bodech chyběla i originalita, naopak někde tomu bylo zase naopak, takže bych vyloženě řekla, že to bylo tak přibližně stejné. Bohužel celý příběh mi přišel hrozně uspěchaný a v některých chvílích děsně naivní. A proto můj verdikt a víceméně doporučení zní takto : Nehledejte v této knize nějaké velice rozsáhlé těžké čtení, nad kterým musíte hodně přemýšlet. Tajemství upírů představuje spíše takovou jednohubku na nějaké to odpoledne k čaji.