Recenze: Pokrevní pouta (VA II)

Název knihy: Pokrevní pouta
Série: Pokrevní pouta - 1. díl
Autorka : Richelle Mead
Počet stran : 350
Vazba : Paperback
Vydáno : 2011/11
Nakladatelství : DOMINO

Vampýrská akademie pokračuje! Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnout uklidit Jill někam do bezpečí. Ale kam? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí. 

Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev…

********

Upozornění: Recenze může obsahovat spoilery pro ty, kteří nedočetli celou Vampýrskou akademii.

První pohled, aneb mé očekávání 
Pokrevní pouta navazují na Vampýrskou akademii, na sérii, kterou jsem si prostě zamilovala. Alchymistku Sydney, která měla teď převzít roli hlavní hrdinky, jsem si celkem oblíbila už v samotné VA. Na druhou stranu ale nepopírám, doufala jsem, že se Pokrevní pouta alespoň trošku vyrovnají skvělé Vampýrské akademii...

Obálka, aneb co je hned po příběhu na knize to nejdůležitější
Obálka knížky se mi moc líbí - hlavně ty růže, které jsou i na začátku každé kapitoly.
 

Něco málo o spisovatelce, aneb kdo má tuto knihu vůbec na svědomí 

Richelle Mead se narodila v Michiganu a nyní žije v Seattle. Má tři různé diplomy. Bakalářský za studium Svobodných umění univerzity v Michiganu, magisterský za studium komparativní religionistiky ve Western Michigan University a trezí na University of Washington. Meadová aktivně pracuje na třech sériích současně. Její rozvrh je náročný, protože napíše návrh na novou knihu každé tři měsíce. Je to velmi rychlé na rozdíl od jiných autorů, jejichž práce trvá rok. Tak dlouho jak se naučila číst je fascinována mytologií a folklórem. Pokud zrovna nepíše nebo nečte knihu, ráda cestuje, nakupuje šaty, zajímá se o koktejly.

Book Trailer

Vzhůru k příběhu, aneb o čem kniha vůbec je  
Do Pokrevních pout jsem se pustila hlavně proto, že jsem se nechtěla jen tak rozloučit s Rose a Dimitriem - Vampýrská akademie si mě prostě získala a já nechtěla tento příběh jen tak opustit. Po dočtení posledního dílu VA jsem ale samozřejmě tušila, že tím také končí příběh těchto dvou strážců a jejich přátel. 


Pokrevní pouta mají zkrátka svoji novou hlavní hrdinku a příběh se tentokrát soustředí na něco krapet jiného než na královský dvůr Morojů a školu sv. Vladimíra. Už dříve jsme se s postavou alchymistky Sydeny Sageové setkali - pomáhala Rose v uskutečnění jejích plánů. Dozvěděli jsme se o ní ale jen pár základních informací, což se teď změnilo - Pokrevní pouta nám toho o ní odhalují mnohem víc. Začínaje její samotnou povahou a končeje tím, jak vůbec došlo k tomu, že díky určité věci byla nucena plnit rozkazy Abeho Mazura, otce Rose. Také jsme více zasvěceni do celého dění kolem alchymistů, jsme svědky toho, jaký vlastně mají nebo by měli mít alchymisté pohled na svět a na samotné Moroje a dhampýry. 

Sydney si to u alchymistů pokazila - díky jejímu kamarádění s Rose klesla v očích alchymistů. Teď se ale naskytla situace, kdy by si svoji reputaci přece jen mohla vylepšit a k tomu by ještě zárověň mohla ochránit svoji mladší sestru. Jejím úkolem je chránit mladou Morojku Jill, nově nalezenou nevlastní sestru Lissy, která je v nebezpečí - nepřátelé, kteří nechtějí novou královnu Lissu na trůnu, se ji totiž už jednou pokusili zabít...

Ze začátku jsem měla trochu strach, jak mi nová hlavní hrdinka Sydney sedne, přece jen Rose byla někdo. Dalo by se ale říci, že jsem si Sydney oblíbila hned na začátku. Velice se mi na ní líbí, že se s ničím moc nepáře, na druhou stranu je ale opatrná a zodpovědná. Dalo by se říci, že Sydney je opak Rose - přemýšlí, než jedná :). Člověk se s ní ale rozhodně nenudí.  
Na odlehčování situace je tu samozřejmě náš známý vtipálek Adrian Ivaškov, bez něho by to ani nešlo. Scény Adriana se Sydney patří pro mě k těm nejlepším okamžikům celé knihy - hlavně to, jak se pořád hádají :). A pak je tu Jill. Od té doby, co vyšlo najevo, že je nevlastní sestou Lissy se jí život obrátil vzhůru nohama. Upřímně mi Jill moc nepřirostla k srdci, pořád mi na ní něco vadilo. Uvidíme, jak si povede v dalším díle. 

Shrnutí
Pokrevní pouta je další moc dobrá kniha Richelle Mead a já si čtení rozhodně užila. Děj plynul rychle, prostě pokud se vám líbila VA, rozhodně vám toto pokračování doporučuji - i stará známá Rose se sem tam ukáže, ale na druhou stranu je prostě jasné, že v tomto příběhu už o Rose nepůjde. Do děje nám vstupují nové postavy, takže děj se začíná krásně rozvíjet. Upřímně, nečekala jsem, že mě bude tato kniha tak bavit. Jsem zvědavá na další díl, protože ta poslední věta... no, bude to ještě zajímavý! :)