RC Recenze - Lovkyně snů 1 : Procitnutí

Kniha : Lovkyně snů 1 : Procitnutí

Autorka : Lisa Mann

Počet stran : 216

Vydáno : 2011/10

Nakladatelství : FRAGMENT

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

*******

Myslíte si, že vidět to, co se ostatním lidem zdá, je zábava? Janie Hannaganová si to ale rozhodně nemyslí. Pro ní je to prokletí. Vůbec netouží po tom, aby se jí něco takového stávalo. Pro ni je to zkrátka utrpení. A co se Janie vlastně děje? Už od osmi let se ociťuje ve snech jiných lidí. Ale ne dobrovolně. Stává se jí to vždy, když v její blízkosti někdo usne, což se ale stává čím dál tím víc často, hlavně ve škole. Vždy je nedobrovolně vtažena do cizího snu. Její tělo se přitom dostane do transu. Sama přitom sny nikdy neměla...

Už když si v knihkupectví vezmete tuto knihu do ruky a jen tak letmo ji prolistujete, na první pohled si ihned všimnete, že je kniha napsaná zvláštním stylem. Příběh je totiž nevšedně zaznamenán do deníkových zápisů, ale vyprávěn ve třetí osobě. 

Kromě toho, že má Janie zvláštní nadání, neznamená v reálném životě pomalu nic. Díky tomu, že pochází z velmi chudé rodiny a nosí obnošené a staré věci, si z ní ve škole k tomu všemu utahují. Žije jen s matkou, otce nikdy nepoznala. Její matka se k ní ale chová jako by neexistovala. Matčinou největší zálibou je alkohol. Jinak vlastně pomalu nic nedělá. Jen pije a nebo spí. Janie rozhodně nemá lehký život. Je na všechno sama. Naštěstí má ale kamarádku Carrie, se kterou se kamarádí už docela dlouho. Není ale mezi nimi zrovna nejlepší vztah. Jsou tu totiž i takové holky jako Melinda Jeffersová, se kterými se Carrie cítí mnohem líp. Jsou bohaté a mají všechno, na co si vzpomenou. 

Na Lovkyni snů jsem na jednu stranu byla velmi zvědavá a na druhou jsem z ní měla, i když to může zní zvláštně, docela i strach. Rozhodně jsem nevěděla, co od knihy a celkově příběhu čekat. Kniha mě ale velmi mile překvapila a to v kladném smyslu. Zprvu jsem si říkala, že mě číst deníkové zápisky nebudou bavit, ale nakonec to byla příjemná změna od normálního čtení. Je to originální nápad a  ve čtení to vůbec nevadí. Díky uvedeným datumům a času  se alespoň orientujete, jaký je den a kolik je hodin. Vlastně jste v obraze v jakém časovém rozpětí se nacházíme.

V knize se i dozvíme, kdy se u Janie poprvé projevilo její nadání a celkově jsme svědky, jak její ponořování do myslí jednotlivých lidí vypadá. Někdy jsou sny až nechutné, někdy pěkné a někdy takové, ze kterých vám až trne krev v žilách. Být svědkem něčeho takového není vůbec jednoduché. Janie hlavně netuší, jak lidem ve snech pomoci, když ji například požádají o pomoc. Svoje nadání a to, jak se ve snech ostatních lidí chová, vůbec neovládá. Je v jejich zajetí. Postupně si ale začíná tak nějak uvědomovat, že za prvé takhle dál žít nechce a za druhé začíná věřit, že přece existuje někdo nebo něco, kdo by jí dokázal v její nepříjemné situaci pomoci.

Kniha mě překvapila nejen tím, že byla velice čtivá, ale také vlastně samotné rozuzlení děje mě, dá se říci, v menší míře šokovalo. Rozhodně jsem to, jak se děj nakonec vyvinul, nečekala. Kniha se čte opravdu dobře. Styl psaní byl vzhledem k formě napsání příběhu lehčeji napsán, a proto se svou velikostí podle mě řadí právě mezi spíše takové ty odpočinkové knihy.

Kniha Lovkyně snů není výjimkou, a tak i v ní najdeme postavu mužského pohlaví, ke které má Janie blízko. Nebo spíš by chtěla být blízko, i když se v něm naprosto nevyzná. A co potom, když vám lidé kolem vás začnou říkat hrozné věci o jeho chování? A vy se nevyznáte v tom, co je pravda a co ne?

I přes to všechno nedávám knize plný počet, ale jen 4 hvězdičky. V některých bodech mi totiž kniha zas až tak moc nesedla. Nebyly to sice možná podstatné věci, ale na druhou stranu si chci ještě nechat nějakou rezervu pro další díl - Vstříc temnotě, na který se už moc těším.

Tímto bych chtěla moc poděkovat nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.

zdroj obálky a anotace : nakladatelství FRAGMENT

zdroje užitých obrázků: weheartit.com