Kniha : Upírská střední – Prvák
Díl : 1.
Autorka : Douglas Rees
Počet stran : 224
Vydáno : 2012/05
Nakladatelství : Baronet
Po prvním dni na nové střední škole Vlad Drakul Cody Elliot zjišťuje, že není vše, jak by mělo být. Ostatní spolužáci jsou nadpřirozeně silní, vyhýbají se slunečnímu světlu a neustále si objednávají krev z místní krevní banky. A když mu nový kamarád ukáže své tesáky, Cody nepotřebuje vědět víc – tyhle děti jsou upíři! Zatímco se Cody snaží zapadnout do této tajuplné komunity a s některými spolužáky se spřátelit, naruší odvěkou izolaci panující mezi lidmi a upíry. Následky – některé vážné, jiné vážně vtipné – na sebe nenechají dlouho čekat.
*******
Jak by se vám líbilo dostávat ve škole jen tak samé jedničky, proplouvat ročníky bez sebemenšího učení, poté se dostat na ty nejlepší školy a nakonec mít úžasnou práci? A to vše jen za to, že budete chodit na Magickou školu Vlada Drakuly a budete se tvářit jakoby nic. A vlastně ještě se budete muset namáhat a dělat jako že jste členem školního týmu ve vodním pólu, protože to je pro budoucnost školy velice důležité. Na první pohled možná pro někoho nic nezvladatelného.
Vraťme se ale na začátek. Všechno to začalo jednoho dne, kdy Cody Elliot přinesl ze školy vysvědčení, jenže ne jen tak ledajaké. Shrnutě ze všech předmětů propadl. Rodičům se to samozřejmě nelíbilo a tak se rozhodli přeřadit Codyho na jinou a hlavně přísnější školu. Cody si mohl vybrat ze dvou nabídek, zvolil školu Vlada Draculy.
Na knize mě docela zaujala obálka. Trošku až děsivá, nemyslíte? Musím říci, že se mi kniha a celkově příběh svým způsobem líbil už od začátku. Příběh byl vtipný od první kapitoly, někdy až takovým tím způsobem, že jsem si říkala, že si ze mě autor dělá snad srandu! A protože mám opravdu ráda vtipné knihy, a v tomto příběhu se to vtipnými hláškami jen hemžilo, u knihy jsem se opravdu nenudila.
Už když si Cody přišel s otcem prohlídnout školu Vlada Draculy, ihned mu bylo jasné, že toto nebude jen tak ledajaká škola. Rozhodně uměla zapůsobit, i když v některých situacích z ní šel až strach. Zvláštní to bylo už u "přijímacího řízení", kdy byl Cody přijat vlastně okamžitě, bez sebemenšího snažení. Dokonce nemusel ukazovat ani svoje poslední vysvědčení. Vlastně tu byla jen ta jedna podmínka. Musel slíbit, že se stane členem školního týmu vodního póla. Cody samozřejmě souhlasil, i když si v hlavě už spřádal plány, jak se začne "vzorně" chovat.
Hlavní postava Cody Elliot. No, nemůžu říci, že by mi nesedl, ale na druhou stranu taky nemůžu říci, že jsem si ho vyloženě zamilovala. Mám k němu takový ten střední vztah. Jeho hlášky a myšlenky mě ale pobavily. Zajímavé také bylo sledovat, jak se jeho život a hlavně to, čeho chce dosáhnout a hlavně za jakou cenu toho chce dosáhnout, změnily od začátku příběhu. Jeho přemýšlení mě nejednou opravdu dostalo.
Že škola Vlada Draculy si nezadá s ostatními školami je, myslím, každému jasné na první pohled. I název samotné školy vypovídá sám za sebe. Do školy totiž rozhodně nechodí jen tak ledajací studenti, ale jentiové, v překladu upíři, akorát že sami sebe takhle nenazývají, neboť to považují za hanlivé slovo. Do školy chodí ale také pár gadjů, což jsou vlastně v podstatě normální lidi. Ti mají vlastně za úkol vykonávat pro školu ty věci, které jentiové dělat nemohou...
Příběh od ostatních je odlišný už tím, že hlavní hrdinou je chlapec. Osobně jsem takových příběhů moc nečetla, takže to byla pro mě milá změna. V čem příběh ale odlišný není, je to, že i tady má Cody Elliot někoho, na kom mu záleží, ale také někoho, s kým jen tak být nemůže. Ta pravidla!
Cody se snaží zapadnout, což ale není jen tak jednoduché. Jentiové mají svoje pravidla, která ale Codymu moc nic neříkají. Snaží se zapadnout, ale moc dobře mu to nejde. A proto, když se nehodlá změnit kvůli škole, musí od změnit školu. Rozhodně to nemá jednoduché a když si k tomu taky mnoho lidí znepřátelí, pak už to může pomalu zabalit...
Kniha díky svým vtipným rozhovorům a poznámkách hlavního hrdiny se mi četla opravdu plynně a dobře. Dá se říci, že jsem se u knihy vlastně nenudila. Další díl vyšel již pod názvem Druhák a já jsem zvědavá jak se bude Codyho život vyvíjet dál.
Na knize mě docela zaujala obálka. Trošku až děsivá, nemyslíte? Musím říci, že se mi kniha a celkově příběh svým způsobem líbil už od začátku. Příběh byl vtipný od první kapitoly, někdy až takovým tím způsobem, že jsem si říkala, že si ze mě autor dělá snad srandu! A protože mám opravdu ráda vtipné knihy, a v tomto příběhu se to vtipnými hláškami jen hemžilo, u knihy jsem se opravdu nenudila.
Už když si Cody přišel s otcem prohlídnout školu Vlada Draculy, ihned mu bylo jasné, že toto nebude jen tak ledajaká škola. Rozhodně uměla zapůsobit, i když v některých situacích z ní šel až strach. Zvláštní to bylo už u "přijímacího řízení", kdy byl Cody přijat vlastně okamžitě, bez sebemenšího snažení. Dokonce nemusel ukazovat ani svoje poslední vysvědčení. Vlastně tu byla jen ta jedna podmínka. Musel slíbit, že se stane členem školního týmu vodního póla. Cody samozřejmě souhlasil, i když si v hlavě už spřádal plány, jak se začne "vzorně" chovat.
Hlavní postava Cody Elliot. No, nemůžu říci, že by mi nesedl, ale na druhou stranu taky nemůžu říci, že jsem si ho vyloženě zamilovala. Mám k němu takový ten střední vztah. Jeho hlášky a myšlenky mě ale pobavily. Zajímavé také bylo sledovat, jak se jeho život a hlavně to, čeho chce dosáhnout a hlavně za jakou cenu toho chce dosáhnout, změnily od začátku příběhu. Jeho přemýšlení mě nejednou opravdu dostalo.
Že škola Vlada Draculy si nezadá s ostatními školami je, myslím, každému jasné na první pohled. I název samotné školy vypovídá sám za sebe. Do školy totiž rozhodně nechodí jen tak ledajací studenti, ale jentiové, v překladu upíři, akorát že sami sebe takhle nenazývají, neboť to považují za hanlivé slovo. Do školy chodí ale také pár gadjů, což jsou vlastně v podstatě normální lidi. Ti mají vlastně za úkol vykonávat pro školu ty věci, které jentiové dělat nemohou...
Příběh od ostatních je odlišný už tím, že hlavní hrdinou je chlapec. Osobně jsem takových příběhů moc nečetla, takže to byla pro mě milá změna. V čem příběh ale odlišný není, je to, že i tady má Cody Elliot někoho, na kom mu záleží, ale také někoho, s kým jen tak být nemůže. Ta pravidla!
Cody se snaží zapadnout, což ale není jen tak jednoduché. Jentiové mají svoje pravidla, která ale Codymu moc nic neříkají. Snaží se zapadnout, ale moc dobře mu to nejde. A proto, když se nehodlá změnit kvůli škole, musí od změnit školu. Rozhodně to nemá jednoduché a když si k tomu taky mnoho lidí znepřátelí, pak už to může pomalu zabalit...
Kniha díky svým vtipným rozhovorům a poznámkách hlavního hrdiny se mi četla opravdu plynně a dobře. Dá se říci, že jsem se u knihy vlastně nenudila. Další díl vyšel již pod názvem Druhák a já jsem zvědavá jak se bude Codyho život vyvíjet dál.
Tímto bych chtěla moc poděkovat nakladatelství Baronet za poskytnutí recenzního výtisku.
zdroj obálky a anotace : nakladatelství Baronet
zdroje užitých obrázků: weheartit.com
Žádné komentáře:
Okomentovat